Včelařská konference

Pokud okýnka u zadováku jsou utěsněna filcem nebo jiným průdyšným materiálem, je velikost česna v zimě vcelku jedno. Provětrávání se potom děje na jedné straně česnem a na druhé straně přes uteplivky netěstnostmi mezi stěnou úlu a okýnky, takže po celém svislém průřezu úlu. Takže při jakékoliv velikosti česna je provětrávání úlu dostatečné a zimování mnohem suchší než je zimování v nástavcích. Omezení velikosti česna je potom na konci léta kvůli loupežím, a o něco později na podzim je potom posunutí česna k jedné stěně, aby sezení zimního chumáče na začátku zimy bylo taky nesymetrické blíž k jedné stěně. V zimě je potom omezení velikosti česna na výšku 6 milimetrů kvůli zamezení vniknutí myší a rejsků.
Jinak to jsou úly jako každé jiné, jen prostě staršího data. Něco jako třeba automobilový veterán z roku 1930. Technické a ekonomické parametry s porovnání s dnešními jsou kdesi daleko vzadu, ale pokud se o něho pořádně staráš, i tak tě doveze, kde potřebuješ. Stejně tak i zadováky. Mít v nich desítky včelstev a včelařit na výnos by dneska dělal asi jen masochista, ale 2 - 4 včelstva mít dlouhodobě na zahradě a včelařit v nich pro práci se včelami a aby rodina měla med, proč ne. Práce v nich je jen trochu jiná a spotřeba času znatelně větší než v nástavcích, jinak je to stejné. I když mám takový pocit, že některé načinčané složité technologie v nástavcích zaberou ještě znatelně více času než práce v zadovácích.
Doporučil bych jen dvě věci. Pokud nebudeš hned na jaře do dubna přehazovat všechny včelstva do nových úlů, tak pokud otec v poslední době do včel moc nemohl, bude tam plno propolisu. Je velice vhodné v nějakém teplém dni ke konci dubna všechny rámky z úlu vyndat a očistit od propolisu do čista všechny drážky na zavěšení rámků. Potom očistit třeba špachtlí všechny nárustky propolisu na stěnách úlu, okýnka, mřížky a další pohyblivé věci i případně pokud jsou kusy propolisu na rámcích, tak i tam. Z jednoho úlu tak mohou být až stovky gramů propolisu... Je to bezpodmínečně nutné pro další práci v zadováku, hlavně pro snadné vytahování a vkládání rámků bez nějakého většího rozrušení včel. Já jsem čistil drážky průběžně a potom větší čištění pro produkci propolisu jsem dělal před fumigací na konci září.
Dále, pokud se rozhodneš v nějakých zadovácích chovat včely dlouhodobě, zadováky jsou obvykle na 12 rámků 39x24 v plodišti a medníku. To je dnes málo a včelař spotřebuje spoustu energie a času na protirojová opatření. Zadováky se přitom dají poměrně snadno nadstavit jejich prodloužením dozadu. Nadstavení z desek 7 - 8 cm široké s vydlabanými drážkami, třeba z jiného starého zadováku, se provrtá příčně a vruty dlouhými 10 - 12 cm se ke stávající stěně prostě přišroubuje. Já jsem měl takové zadováky takhle rozšířené na 14 rámků v plodišti a medníku a klidně bych ještě dosáhl na první rámek, kdyby byl zadovák rozšířený na 16 rámků 39x24 v plodišti a medníku. Takový zadovák už víceméně odpovídá optimálnímu objemu úlu pro dnešní včelstva.
Někdy se dá s výhodou využít proti nástavkům i prostorová úspornost zadováků. Například včelín na zahradě původně pro 10 - 15 včelstev v zadovácích. Dva zadováky vedle sebe, dva na sobě, 4 včelstva pro zájmové včelaření potřebují jen necelý metr délky plus ještě nějaký prostor na odchov matek v oddělcích a zbytek včelína se potom dá vyklidit a kromě zimy, kde by byly včely rušeny, používat na něco jiného.... A v některém včelíně vyjdou ty zadováky i tři na sobě, za cenu menšího komfortu obsluhy....